Když nám ve škole oznámili, že se chystá zájezd s názvem „Cesta za sluncem“, neváhala jsem ani chvíli. Už samotný název ve mně vzbuzoval představy o sluncem zalitém moři, čerstvých bagetách a jemné vůně levandule. A jak se ukázalo, skutečnost splnila moje očekávání. Vyrazili jsme 6. června 2025 odpoledne z České republiky. Naším prvním cílem bylo Monako – malý, ale fascinující stát na jižním pobřeží Francie. Město plné luxusu, kasin a jachet.
MONACO
Náš den začal návštěvou oceánografického muzea, které se nachází na místě s nádherným výhledem na moře. Nejvíce mě zaujalo akvárium – jedno z nejvýznamnějších v Evropě. Žije zde několik set druhů ryb ze všech světových moří. Největší dojem na mě udělala muréna. Vypadala opravdu děsivě a nebezpečně. Naopak klauni očkatí, které znám z filmu „Hledá se Nemo“, mě překvapili svou velikostí – čekala jsem, že budou větší. Kromě akvária bylo zajímavé i samotné muzeum. V jedné části jsme si prohlédli obrovské kosti velryby a staré zkameněliny. Dozvěděli jsme se také něco o historii podmořského výzkumu a o muži, který sám muzeum založil – knížeti Albertu I. Byly tam různé ukázky jeho objevů a interaktivních expedic, což výstavu ještě více oživilo.
Společně se svými spolužáky jsme poté navštívili zahrady Jardins Saint-Martin. Ty nás okouzlily množstvím exotických rostlin a působivými sochami po celém parku.
Při procházce dolní částí města jsme se ocitli na části slavné tratě závodů Formule 1. Nedaleko jedné ze zatáček, poblíž místa, kde kdysi havaroval legendární jezdec Ayrton Senna, stojí jeho památník. Na závěr jsme měli možnost spatřit i světoznámé kasino, které je jedním ze symbolů Monaka.
GRASS, CANNES, NICE
Tento den jsme navštívili tři města a naše cesta začala ve městě Grasse, které je považováno za kolébku francouzské parfumerie. Právě zde byla založena nejstarší parfumerie ve Francii a měli jsme jedinečnou možnost sem nahlédnout. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací – například to, že tato parfumerie vyrábí esence i pro světoznámé značky jako Chanel, Dior nebo Hermès. Zajímavostí bylo i to, že k výrobě parfémů je potřeba mít mimořádně citlivý čich – odborníci v tomto oboru musí mít takzvaný „dobrý nos“. Celý zážitek byl nejen krásně voňavý, ale i velmi poučný.
Asi hodinu od Grasse se nachází město Cannes, známé především svým světoznámým filmovým festivalem. Po cestě jsme narazili na zajímavou budovu, která mě okamžitě zaujala – její stěny byly pokryté obrovskou malbou, na které byly vyobrazeny známé filmové a pohádkové postavy, jako například Mickey Mouse, Charlie Chaplin, Marilyn Monroe a další slavné ikony filmového plátna. V tomto městě jsem si poprvé dala oběd – a poprvé jsem si ho také objednala ve francouzštině. Přeci jen se ty hodiny francouzštiny konečně k něčemu hodily! 🙂 Všichni z naší skupiny jsme si objednali špagety a musím říct, že byly naprosto vynikající.
Dále jsme zamířili do Nice, města proslulého svými širokými plážemi a slavnou Promenade des Anglais, elegantní přímořskou třídou lemovanou palmami. Procházka po ní připomínala scénu z letního filmu – modré moře, teplý vánek, lidé v lehkém oblečení a zlaté slunce, které vše zalévalo příjemným světlem. Naše skupina tentokrát nezamířila k moři, ale rozhodla se poznávat město pěšky. Během procházky jsme navštívili mnoho zajímavých památek, mezi nimi například originální knihovnu La Tête Carrée, Église de la Sainte Trinité, Église du Gesù a také náměstí s fontánou Place Garibaldi. Nejvíce mě zaujal kostel Gesù, jehož strop zdobily nádherné malby a kolem trámů bylo rozmístěno množství detailně zpracovaných sošek.
V obou městech ve stejnou chvíli pobýval francouzský prezident Emmanuel Macron. Náš výlet nám mírně zkomplikoval tím, že polovinu města zaplnila jeho ochranka spolu s policisty, vojáky a loděmi. Kvůli bezpečnostním opatřením jsme se bohužel nedostali na mnohá místa, která jsme měli zahrnutá v našem programu.
A také mě překvapilo, že policisté místo auta využívali kola.
AIX- EN- PROVENCE , BAUX- DE- PROVENCE
Následující den jsme byli v Aix-en-Provence, velké univerzitní město se širokými bulváry lemovanými platany a duby, obsypané malými kavárničkami, kde posedávají místní včetně studentů, město fontán, kde žil Paul Cézanne- jeden z nejslavnějších francouzských impresionistů. Za úkol jsme měli udělat koláž s 12 fontánami a nejstarší z nich uprostřed. Nejvíce se mi z nich však líbila Fontaine de la Rotonde. Podle mého názoru bylo velmi přínosné, že jsme měli úkoly na celý den, díky kterým jsme se mohli naučit mnohem více, než kdybychom se jen bezcílně procházeli po městě.
Na okraji pohoří Les Alpilles se tyčí monumentální skalní masiv, na kterém se rozkládá středověká vesnice Les Baux-de-Provence. Svůj název získala podle bauxitu, jenž zde byl kdysi hojně těžen. Právě v opuštěných dolech dnes najdeme obrovské jeskynní prostory Carrières des lumières, kde jsme měli možnost zažít unikátní multimediální výstavu. Obrazy slavných francouzských malířů Moneta a Rousseaua ožily v animacích, doprovázených hudbou, což vytvořilo působivý audiovizuální zážitek.
VALENCE, LYON
Čtvrtý a zároveň náš poslední den jsme začali prohlídkou města Valence, které se často nazývá severní bránou Provence. Zdrželi jsme se zde asi na hodinu a půl a z tohoto klidného a příjemného města jsme pokračovali směrem do Lyonu – významného francouzského města ležícího na soutoku řek Rhôny a Saôny. Jedná se o důležité průmyslové, obchodní a finanční centrum. Kromě toho je město také sídlem mnoha vysokých škol a vědeckých ústavů. Železniční trať TGV, která městem prochází, podtrhuje jeho moderní a strategický význam. Přesto si Lyon zachoval svou historickou krásu a šarm.
Jedním z hlavních cílů naší návštěvy v Lyonu byla velkolepá Bazilika Notre-Dame de Fourvière, která se tyčí na kopci nad městem. Tato nádherná stavba, postavená v 19. století, v sobě jedinečně spojuje prvky románského a byzantského stylu. Cesta ke katedrále vedla přes Théâtre Gallo-Romain, zachovalé pozůstatky antického římského divadla a menšího odeonu. Po příchodu k bazilice jsme byli okamžitě ohromeni nejen jejími vnějšími detaily, ale především interiérem, který lze bez nadsázky označit za dechberoucí. Stropy a klenby jsou bohatě zdobeny mozaikami s náboženskými motivy. Barevná vitrážová okna propouštějí jemné denní světlo a vrhají na stěny pestrou hru barev. Každé okno vypráví svůj vlastní příběh. Musím upřímně říct, že tato katedrála je zatím tou nejúchvatnější, kterou jsem kdy navštívila.
Nedaleko od katedrály jsme navštívili také Tour métallique de Fourvière, která připomíná zmenšeninu Eiffelovy věže. Obě města mě nadchla, každé něčím jiným, přesto to byl právě Lyon, který si získal mé srdce. Měla jsem pocit, jako bych tam patřila – jako bych našla svůj druhý domov.
Tento školní výlet byl pro mě nezapomenutelným zážitkem i přes to, že cesta dohromady trvala okolo 32 hodin. Mými oblíbenými městy byli Monaco, Nice a Lyon, která mě opravdu nadchla svou atmosférou i kulturním bohatstvím. Překvapilo mě, že mnoho Francouzů nerozumí nebo vůbec nemluví anglicky, takže jsme často museli využívat spíše naši začátečnickou francouzštinu. I přesto to byla skvělá příležitost procvičit si jazyk a zažít něco nového. Doufám, že se do těchto míst jednou znovu vrátím.
„Voyager, c’est vivre deux fois.“
„Cestovat znamená žít dvakrát.“
Viktorie Bučková, 1.A
